Přenosné osobní pokladny ušly za osm let pořádný kus cesty

Jde vlastně o malý přenosný počítač vybavený integrovanou tiskárnou, který umí prodávat i ověřovat jízdní doklady. Řeč je o pracovní pomůcce, která je dnes pro vlakové čety již charakteristická. První dvě POPky, tedy přenosné osobní pokladny, se ve dvou kusech objevily v provozu v roce 1996 v rámci pilotního projektu. Jak tehdy předchůdce dnešních přístrojů Casio IT-3100 vypadal?

Vytvořen na bázi zařízení Telxon měl jen čtyřřádkový displej a jehličkovou tiskárnu. Ač disponoval velmi malou kapacitou paměti, stačil obsáhnout většinu dokladů vydávaných ve vlaku. Roku 1998 začal být software nahráván do modelů firmy Casio. Toho prvního, DT-9000 s operačním systémem MS-DOS, větší pamětí, dotykovým displejem a termotiskárnou, bylo nasazeno 32. Provoz ukázal, že zařízení umožní nejen snížit únik tržeb, ale i poskytovat přesnou evidenci dat. Cesta k dalšímu rozvoji byla tedy otevřená. 

Oddělit tiskárnu? Kdepak, kompaktní model se osvědčil

Počet POPek, tentokrát modelu IT-2000, od roku 2002 rostl jako houby po dešti. Do roku 2003 jich vlakovým četám Českých drah sloužilo už 621 kusů. V nich – ještě pod MS-DOS – tepalo srdce 32bitového procesoru a jejich paměť byla celé 4 MB RAM. Průvodčí také výrazně svými připomínkami z provozu přispěli k jejich dalšímu zdokonalení. Průběžně se vyvíjela i komunikační stanoviště, nejprve coby tzv. koncentrátor dat, později samostatný modul doplatkové pokladny, posléze Organizér POP.

Další rok byl rokem zásadní změny z hlediska operačního systému, kdy model IT 3000 už používal Windows CE s procesorem 400 MHz s pamětí až 128 MB a dostal do výbavy čtečku čipových karet (nejde o běžné platební karty používané v bankovním styku). Tehdy odborníci zvažovali, zda se nevydat cestou menšího přenosného počítače (standardního PDA) a samostatného zařízení tiskárny, což bylo řešení, které přijali někteří zahraniční železniční dopravci. Navíc bylo lacinější. U Českých drah zvítězilo kompaktní řešení, které se zatím v provozu osvědčilo svojí spolehlivostí a nižšími náklady. Model oddělené tiskárny pro tisk jízdních dokladů sice v zahraničí vyzkoušeli, ale pak z výše uvedených důvodů zase opouštěli. Zahraniční dopravci rovněž přešli na variantu kompaktního zařízení, a to za cenu výrazných vícenákladů. 

Plná kompatibilita se systémem PARIS

Před osmi lety (2004) vedení Českých drah rozhodlo o náhradě „pevného“ pokladního systému AVOS a rezervačních terminálů ARES1 novým on-line systémem PARIS fungujícím na pokladnách UNIPOK. Výhodou bylo mimo jiné, že po přepracování softwaru na POPkách mohly být přenosné pokladny plně implementovány do nového prostředí a datové výstupy POPek byly plně kompatibilní se systémem PARIS. POPky dále rozšiřují své dovednosti – začínají sloužit třeba ke kontrolám čipových karet a eTiketů, ale také sepisování vlakové dokumentace nebo sčítání cestujících. Přenosné pokladny se musely naučit znát celý jízdní řád, který je sofistikovaně propojitelný s funkcemi pro výdej dokladů a jejich kontrolu. 

Od března jedou POPky on-line

Model IT-2000 přece jen přestal kapacitou stačit rychle rostoucím nárokům na paměť, po repasi se proto využívá v depech kolejových vozidel pro tvorbu vlakové dokumentace. Vlakové čety dnes mají k dispozici nejnovější modely Casio IT-3000 a 3100. Od března 2012 jede v plném provozu on-line systém. POPky již nemusejí putovat na stacionární aktualizační stanoviště, ale díky modemu se speciální komunikační kartou si průběžně vyměňují data s centrálními informačními systémy. Všechny modely disponují mimo jiné čtečkou tzv. aztéckého kódu, který na eTiketech ukrývá řadu důležitých informací a slouží i jako ochranný prvek. Mimochodem, 2D maticový kód má alfanumerická data (až 3 000 bitů) zakreslená do černobílého obrazce, přičemž data jsou definována dvourozměrnými souřadnicemi tmavých bodů v matici. A umíte si představit, co dokážou přenosné pokladny za dalších pět let?

S využitím článku Adolfa Mazurky pro Vědeckotechnický sborník ČD č. 34/2012